Rychlejší vývoj krystalizačního procesu díky procesním analytickým technologiím

Autoři

  • Adéla Benýšek Bártová Teva Czech Industries s.r.o., Výzkum a vývoj, Opava, Česká republika | Katedra fyzikální chemie, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika https://orcid.org/0000-0002-6174-7461
  • Roman Gabriel Teva Czech Industries s.r.o., Výzkum a vývoj, Opava, Česká republika | Katedra fyzikální chemie, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika

DOI:

https://doi.org/10.54779/chl20240342

Klíčová slova:

aktivní farmaceutická látka, procesní analytické technologie, krystalizace, technika FBRM, systém EasyViewer

Abstrakt

The development of process analytical technologies is continuously advancing and today allows us to combine several techniques into a single measurement probe. In this work, we compared in-line data from the Focused Beam Reflectance Measurement probe and the EasyViewer probe with off-line analyses. The recrystallization of the intermediate appeared to be sensitive to the length of mixing. With time, the crystalline material was breaking down, which prolonged the subsequent filtration. For the crystallization of the final active pharmaceutical substance, we confirmed the correct setting of the crystallization parameters, which enabled us to isolate a material with a monomodal distribution of particles.

chla.jpg

Vývoj procesních analytických technologií se neustále posouvá a dnes již umožňuje kombinovat několik technik do jedné měřící sondy. V této práci jsme porovnali in-line data z FBRM sondy a sondy EasyViewer s off-line analýzami. Rekrystalizace intermediátu se ukázala být citlivá na délku domíchání, s časem docházelo k rozbíjení krystalického materiálu a k prodlužování následné filtrace. U krystalizace finální API látky jsme potvrdili správné nastavení krystalizačních parametrů, které umožnily izolaci materiálu s monomodální distribucí částic.

Stahování

Publikováno

15.06.2024

Jak citovat

Benýšek Bártová, A., & Gabriel, R. (2024). Rychlejší vývoj krystalizačního procesu díky procesním analytickým technologiím. Chemické Listy, 118(6), 342–347. https://doi.org/10.54779/chl20240342

Číslo

Sekce

Články

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)