http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/issue/feed Chemické listy 2024-04-15T06:48:44+02:00 Radmila Řápková chem.listy@csvts.cz Open Journal Systems http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4712 Obsah čísla a tiráž 2024-04-11T12:32:24+02:00 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4696 Reklama 2024-04-11T10:00:33+02:00 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4697 Reklama 2024-04-11T10:04:42+02:00 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4698 Reklama 2024-04-11T10:11:47+02:00 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4699 Reklama 2024-04-11T10:13:57+02:00 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4700 Reklama 2024-04-11T10:16:21+02:00 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4701 Reklama 2024-04-11T10:21:45+02:00 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4709 Historie řešení krystalových struktur na Ústavu chemie pevných látek VŠCHT Praha 2024-04-11T12:10:52+02:00 Bohumil Kratochvíl bohumil.kratochvil@vscht.cz <p>The history of X-ray crystal structure solutions at the Department of Solid State Chemistry, UCT Prague, is described. The history is presented in three chapters: The beginnings and time of Professor Jan Kašpar (1945–1973), The history in the years 1974–1989, The history in the years 1990 to the present.</p> <p><img src="http://www.chemicke-listy.cz/files/figs/chla.jpg" alt="chla.jpg"></p> <p>Je popsána historie řešení RTG krystalových struktur na Ústavu chemie pevných látek VŠCHT Praha. Historie je zachycena ve třech kapitolách: Počátky a doba profesora Jana Kašpara (1945–1973), Historie v letech 1974–1989, Historie v&nbsp;letech 1990 po současnost.</p> 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4710 Montessori přístup ve výuce chemie na nižším stupni víceletého gymnázia: možnosti implementace vybraných prvků v klasické škole 2024-04-11T12:19:31+02:00 Michala Opatová petr.distler@natur.cuni.cz Petr Distler petr.distler@natur.cuni.cz <p>The article presents the concept of teaching chemistry at the Montessori grammar school, including the possible integration of chemistry into the natural sciences class. The goal of the paper is to introduce to teachers elements of Montessori pedagogy that can be implemented in chemistry teaching at classical schools. The described principles are supplemented with examples of specific materials (e.g. StudyGuide, self-assessment, group work assignments), including a summary of the advantages and disadvantages in the implementation of innovations. The next focus is on describing the phases of learning for developing pupils' knowledge and key competencies, individual and group work and providing feedback, working with a&nbsp;heterogeneous group of learners or justifying the sufficient space for practice and learning.</p> <p><img src="http://www.chemicke-listy.cz/files/figs/chla.jpg" alt="chla.jpg"></p> <p>V&nbsp;článku je představena koncepce výuky chemie na nižším stupni víceletého gymnázia včetně možné integrace chemie do přírodních věd. Cílem článku je představit učitelům prvky montessori pedagogiky, které lze implementovat do výuky chemie na klasických školách. Popisované zásady jsou doplněny ukázkami konkrétních materiálů (např. StudyGuide, sebehodnocení, zadání skupinové práce) včetně shrnutí dílčích výhod i&nbsp;možných úskalí při zavádění inovací. Pozornost je věnována popisu fází výuky pro rozvoj znalostí a klíčových kompetencí žáků, individuální a skupinové práce a&nbsp;poskytování zpětné vazby, práce s&nbsp;heterogenní skupinou žáků nebo zdůvodnění dostatečného prostoru pro procvičování a&nbsp;osvojování učiva.</p> 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4703 Vylučovací či size exclusion chromatografii je již šedesát let 2024-04-11T11:10:03+02:00 František Švec svecfr@faf.cuni.cz <p>Molar mass distribution is one of the most important properties of polymers that has been determined since Staudinger introduced the concept of macromolecules. However, the first methods used to determine this distribution were tedious and difficult to use. This changed in 1964 when J. C. Moore of the Dow Chemical Company published a method he called gel permeation chromatography, now better known as size exclusion chromatography (SEC). The principle was to separate macromolecules by size based on their permeation through a solid stationary phase containing a network of pores of different sizes. The separated molecules diffused only into pores larger than their size. As a result, the smaller molecules permeated into a greater number of pores than the larger molecules and therefore remained in the column longer. The individual polymer molecules then left the column in order from largest to smallest. To scale up this technique, it was necessary to find a manufacturer of a suitable instrument, which was a company owned by J. L. Waters. This was a major achievement for his company, which, thanks to SEC, is now one of the world's largest manufacturers of equipment for liquid chromatography, of which SEC is a part.</p> <p><img src="http://www.chemicke-listy.cz/files/figs/chla.jpg" alt="chla.jpg" /></p> <p>Distribuce molárních hmotností je jednou z velmi důležitých vlastností polymerů stanovovaných již od doby, kdy Staudinger prosadil koncept makromolekul. První metody používané pro stanovení této distribuce byly však zdlouhavé a náročné na obsluhu. To se změnilo v roce 1964, kdy J. C. Moore, pracovník firmy Dow Chemical Company, zveřejnil metodu jím nazvanou gelová permeační chromatografie (GPC) a dnes známou spíše jako vylučovací chromatografie (size exclusion chromatography, SEC). Její princip spočíval v dělení makromolekul podle velikosti na základě jejich permeace do pevné stacionární fáze, která obsahovala síť pórů různých velikostí. Dělené molekuly difundovaly pouze do pórů, které byly větší, než byla jejich velikost. Takže menší molekuly permeovaly do většího počtu pórů než molekuly velké, a tudíž se zdržely v koloně déle. Jednotlivé polymerní molekuly pak opouštěly kolonu v pořadí od největších po nejmenší. Aby se tato technika mohla rozšířit, bylo potřeba nalézt výrobce odpovídajícího přístroje, kterým se stal podnik vlastněný J. L. Watersem. Byl to důležitý počin pro jeho firmu, z níž se díky SEC stal dnes jeden z největších světových producentů zařízení pro kapalinovou chromatografii, kam SEC také patří.</p> 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4704 Endohedrální fullereny: od exotických chemických vazeb po molekulární obvody 2024-04-11T11:24:05+02:00 Adam Jaroš jaros@uochb.cas.cz Michal Straka straka@uochb.cas.cz <p>Since their discovery, fullerenes represent a fascina­ting type of molecule with many unusual properties. One of these is the existence of a cavity into which other atoms and molecules can be enclosed to form the so-called endohedral fullerenes. In terms of fundamental research, endohedral fullerenes provide a platform for studying exotic chemical bonds between atoms enclosed inside the fullerene cage. At the same time, endohedral fullerenes also find practical applications, for example in solar cells, material science, electronics and molecular electronics. In&nbsp;this article, we review the research on exotic bonds in&nbsp;fullerenes and the use of fullerenes as molecular components.</p> <p><img src="http://www.chemicke-listy.cz/files/figs/chla.jpg" alt="chla.jpg"></p> <p>Fullereny jsou již od svého objevu fascinujícím typem molekul s&nbsp;množstvím nevšedních vlastností. Jednou z&nbsp;nich je existence kavity, do které lze uzavírat další atomy a molekuly za vzniku tzv. endohedrálních fullerenů. Z&nbsp;hlediska základního výzkumu poskytují endohedrální fullereny prostor pro studium vzácných typů chemických vazeb, které vznikají uvnitř fullerenové klece. Zároveň však endohedrální fullereny nachází i aplikace, například v&nbsp;solárních článcích, materiálové vědě, elektronice a molekulární elektronice. V&nbsp;tomto článku přibližujeme výzkum exotických vazeb ve fullerenech a využití fullerenů jako molekulárních součástek.</p> 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4705 Oxidativní potenciál: nový indikátor toxicity aerosolu 2024-04-11T11:29:45+02:00 Hana Cigánková cigankova@iach.cz Pavel Mikuška cigankova@iach.cz <p>Atmospheric aerosol particles are considered to be a&nbsp;significant health risk worldwide. Although the exact mechanisms of aerosol toxicity are still not fully understood, several studies report that the generation of reactive oxygen species (ROS) is one of the main mechanisms responsible for chronic and acute health problems. For this reason, oxidative potential (OP) which is defined as the ability of an aerosol to generate ROS, has been proposed as a&nbsp;relevant parameter for assessing aerosol toxicity. This article describes different acellular <em>in vitro</em> methods to determine OP and the influence of chemical composition and aerosol size on OP.</p> <p><img src="http://www.chemicke-listy.cz/files/figs/chla.jpg" alt="chla.jpg"></p> <p>Částice atmosférického aerosolu jsou celosvětově považovány za&nbsp;významné zdravotní riziko. Přestože přesné mechanismy toxicity aerosolu stále nejsou plně známy, několik studií uvádí, že generování reaktivních sloučenin kyslíku je jedním z&nbsp;hlavních mechanismů, který je zodpovědný za chronické i akutní zdravotní problémy. Z&nbsp;tohoto důvodu byl oxidativní potenciál (OP), definovaný jako schopnost aerosolu generovat reaktivní sloučeniny kyslíku, navržen jako relevantní parametr pro hodnocení toxicity aerosolu. Tento článek popisuje různé acelulární <em>in vitro</em> metody stanovení OP a&nbsp;vliv chemického složení a velikosti aerosolu na OP.</p> 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4706 Prudký odvar z vrbové kůry 2024-04-11T11:42:53+02:00 Michal Jurášek jurasekm@vscht.cz Lubomír Opletal opletal@faf.cuni.cz Pavel Drašar drasarp@vscht.cz <p>The story of aspirin is exciting and complicated. We tried to decipher the role of the main characters, as well as a&nbsp;wide field of pharmacological roles of acetylsalicylic acid, a super-drug, which would not be approved by responsible institutions today but which is still one of the most used medicines on the Earth, as well as in the space (it was used by the astronauts in the Apollo project). Original literature sources were used as much as possible to clean up some misinformation around the topic. The authors are aware that Aspirin is a&nbsp;trademarked name but it has become "popular" in common human speech.</p> <p>Full text English translation is available in the on-line version.</p> <p><img src="http://www.chemicke-listy.cz/files/figs/chla.jpg" alt="chla.jpg"></p> <p>Povídka o aspirinu je napínavá a komplikovaná. Pokusili jsme se rozklíčovat úlohu hlavních hrdinů, ale i široké pole biologických účinků kyseliny acetylsalicylové, superléku, jehož použití by dnes odpovědné instituce neschválily, a&nbsp;který i&nbsp;přesto patří k&nbsp;nejužívanějším lékům na Zemi i mimo ni (používali jej kosmonauté projektu Apollo na bolesti zubů). Snažili jsme se co nejvíce používat původní zdroje literatury s cílem narovnat některé dezinformace vyskytující se kolem tohoto tématu. Autoři jsou si vědomi, že Aspirin je chráněný název, který však v&nbsp;běžné lidské mluvě „zlidověl“.</p> 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4707 Metody stanovení a predikce trvanlivosti potravinářských výrobků 2024-04-11T11:57:45+02:00 Iveta Šístková iveta.sistkova@vscht.cz Helena Čížková iveta.sistkova@vscht.cz <p>The length of shelf life can be determined using storage tests that evaluate the physical, chemical, enzymatic, and microbiological stability of the food. The design of the tests as well as the interpretation of the results require microbiological and technical knowledge and skills. Fresh foods can become microbiologically risky before they noticeably spoil. These products will require additional studies such as predictive microbiological models or challenge tests in addition to direct ones. Deterioration of shelf-stable or frozen foods at the end of their shelf life affects quality and consumer acceptance without impacting health and safety. In such a case, accelerated shelf-life testing is recommended, and the Arrhenius model is commonly used to determine the relationship between chemical reaction rate and temperature change.</p> <p><img src="http://www.chemicke-listy.cz/files/figs/chla.jpg" alt="chla.jpg"></p> <p>Trvanlivost výrobku lze určit pomocí skladovacích zkoušek, které zhodnotí fyzikální, chemickou, enzymatickou a&nbsp;mikrobiologickou stabilitu potraviny. Návrh testů i interpretace výsledků vyžaduje mikrobiologické a technické poznatky a dovednosti. V&nbsp;čerstvých potravinách se mohou pomnožit patogenní bakterie dříve, než se znatelně zkazí. Takové výrobky budou vedle přímých testů vyžadovat další studie, jako jsou prediktivní mikrobiologické modely nebo expoziční testy. Znehodnocení trvanlivých nebo zmrazených potravin na konci doby trvanlivosti ovlivňuje kvalitu a přijetí spotřebiteli, aniž by to mělo dopad na zdraví a bezpečnost. V&nbsp;takovém případě jsou doporučeny zrychlené skladovací testy a běžně se používá Arrheniův model k&nbsp;určení vztahu mezi rychlostí chemické reakce a&nbsp;změnou teploty.</p> 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4708 Inzerát 2024-04-11T12:02:24+02:00 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4711 Inzerát 2024-04-11T12:27:38+02:00 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy http://w.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/4702 Letošní lahodné výročí 2024-04-11T10:26:37+02:00 Bohumil Kratochvíl bohumil.kratochvil@vscht.cz 2024-04-15T00:00:00+02:00 Copyright (c) 2024 Chemické listy